Při sjednávání úvěru se nevyplácí lhát

Problém č. 1 – Zatajovat příjmy

Podle nového spotřebitelského zákona musí nejen banky, ale i nebankovní společnosti u každého klienta posoudit jeho bonitu a schopnost úvěr splácet. Zásadní je proto zkoumat příjmy klienta a často i rodinné poměry, se kterými souvisí výdaje. Pokud jde jen o malé částky, bonita se až tak přísně nezkoumá. S vyššími částkami půjčky nároky na bonitu stoupají a každý klient je prověřován u zaměstnavatele, mnohdy se požaduje i potvrzení o zaměstnání a výši příjmů za poslední tři měsíce. Problém s půjčkou budou mít jistě lidé ve zkušební době nebo výpovědní lhůtě. Do žádosti je třeba uvést pravdivé informace, které se ověřují, jinak bude žádost okamžitě zamítnuta.

Problém č. 2 – Přeceňovat své možnosti

Mnoho lidí si půjčuje s vědomím, že se peníze na splátky vždy někde najdou. Až třetina žadatelů o půjčku neváhá zamlčet starší úvěry, děti a dokonce falšují i potvrzení o příjmu. Postupem času se ukazuje, že lidé často přecení své možnosti a nejsou schopni úvěr nadále splácet. Zkrátka si neuvědomují to, že bonita se zkoumá především proto, aby se prověřila úvěruschopnost žadatele a má za cíl chránit před hlubší zadlužeností. Poskytovatelé půjček dokáží nezaujatě posoudit, zda bude v možnostech žadatele splácat tak, aby zbytečně nezatížil rodinný rozpočet.

Problém č. 3 – Zamlčet důležité informace

Základní pravidlo zodpovědného půjčování zní: nebrat si půjčky na zbytečnosti, vybírat ověřené poskytovatele a neřešit dluh z půjčky jinou půjčkou. Ve snaze získat půjčku, ale až třetina žadatelů vědomě lže. Nebojí se zatajovat důležité informace o zaměstnání, jiných půjčkách, počtu nezaopatřených děti a jiných podstatných osobních informací. Poskytovatelé půjček však mají kompetence si tyto informace ověřovat z různých zdrojů. Mohou nahlížet do registru dlužníků, které odhalí podstatné informace o platební morálce a úvěrové historii každého žadatele.

Problém č. 4 – Dopustit se trestného činu úvěrového podvodu

Kdo při sjednávání úvěru uvede nepravdivé údaje, případně důležité informace zamlčí, dopouští se podle trestního zákoníku úvěrového podvodu. Roli přitom nehraje zda úvěr splácí či nikoliv, rozhodující je uvedení nesprávných informací. Trestem může být odnětí svobody až na dva roky. Vězení hrozí i tomu, kdo úvěr nesplácí a to v závislosti na výši dlužné částky. Na podvod se často přijde až v momentě, kdy klient přestane splácet a začne se hledat příčina proč. Poskytovatelé pak začnou pátrat a prověřovat údaje uvedené v žádosti.

Publikováno 8. 2. 2018